čtvrtek 15. listopadu 2012

Pokousanej

pondělní ráno nezačalo moc šťastně. Na první ranní prochajdě napadl volně puštěný pes Oskara a pokousal ho. Ještě dnes jsem z toho otřesená, psa jsme občas takhle kolem půl sedmé potkali a pokaždé byl navolno. A pokaždé si ho paní či slečna stihla zajistit vodítkem, protože jakmile zblejsnul našeho psa, byl jak nepříčetný, štěkal a snažil se paničce vytrhnout. Já se pokaždé klidila a přecházela od nich na druhou stranu. Až do pondělí. Přecházela jsem silnici a přes auta co parkují u chodníku jsem volně pobíhajícího psa neviděla. A tak využil momentu překvapení, paničku měl daleko a tak zaútočil. Šel rovnou po krku, takže Oskar se vůbec nemohl bránit. Odnesla jsem to i já, sice mně nepokousal - naštěstí - ale jak se začal prát, porazil mně a já letěla do silnice a tam přistála v louži. Odřená, potlučená, ale naštěstí nic polámaného. Pak se té paní podařilo jejího Edíka z Oskara servat. Neslyšela jsem ani slovo omluvy, nic, vzala si svého psa a odešla. Já otřesená a v šoku jí ani nestihla vynadat.
Místo do práce jsme tedy jeli na veterinu, má pokousaný krk, několik děr od zubů a velký kus kůže odtržený od podkoží.
Majitelku psa neznám, ale včera jsem se dozvěděla, že se před nedávnem přistěhovali do vedlejšího vchodu. A incident jejího psa s Oskarem není první. Mezi pejskaři se rychle roznese, že některý nějakého pokouše a tak vím, že už pár psů pokousal před Oskarem. A přesto si dál chodí bez náhubku a bez vodítka.
Nevěděla jsem, ani jaké je to plemeno. Na veterině jsem řekla, že mi přišel jako labrador ale o dost větší.
A už vím, že je to kříženec cane corso s labradorem.
Za sebe můžu říct, že se bojím. Od pondělí jsem s ním byla venku dnes ráno poprvé a nestálo to za nic.







sobota 10. listopadu 2012

Podzimní Hvězda podruhé

Fotek mám strašně moc, takže další z dnešní prochajdy v oboře Hvězda.





 



 





 





 






Podzimní Hvězda

V oboře Hvězda je pěkně celý rok, však tam taky často vedou naše kroky. Ale podzim je tam obzvlášť nádherný. Dneska jsem se nikam nechystala, chtěla jsem lenošit doma, ale vylezlo sluníčko a padl návrh jet právě do obory. Během chvilky jsme byli připraveni a Oskar se nemohl dočkat, až vyrazíme na autobus. Cestuje hrozně rád, protože ví, že bude nějaká pořádná čmuchajda.
A ve Hvězdě se čmuchá jak o život ...je tam spousta spadaného listí , takže celou dobu má fífák u země a nasává všechny ty pachy. No a já miluju brouzdání lupením...co na tom, že už na to nemám věk a měla bych chodit spořádaně. Spokojeni jsme byli všichni.








 
    











úterý 6. listopadu 2012

Louže

Louže a bláto patří k podzimu stejně jako krásně zbarvené listí. A že si jich v posledních dnech opravdu užiju...chodím totiž na pole s Oskarem každý den.