sobota 30. listopadu 2013

Vzpomínka

Nevím co napsat, bylo by toho tolik...
už je to rok, co jsi odešel...
rok plný smutku...

minulý měsíc jsem měla pocit, že už jsem se smířila s tvým odchodem...ale není to pravda. Pořád tak nějak čekám, že tě potkám, že zavoláš...

Rozhodila mně obyčejná písnička....na ulici hráli v rámci předvolební agitace...zastavila jsem se, poslouchala a pak už mi tekly slzy proudem

http://youtu.be/X_g1ak9qcE8



pátek 29. listopadu 2013

Janatův dvůr

Vůbec by mně nenapadlo, že něco takového v Praze je. Ale čas od času najdu inspiraci na stránkách Praga-Magica na zajímavou prochajdu.
V pondělí jsem si přečetla o zajímavém dvorku v ulici Karolíny Světlé. Nejlepší je, když vyrazím co nejdřív, dřív, než mi to vypadne z hlavy. A protože jsem se ve středu pohybovala poblíž, zašla jsem i sem.
Po pravdě, málokdy lezu někam do otevřených vrat, ale věděla jsem, že dvorek je sice soukromý, ale je přístupný. Jedině co mi vadilo bylo to, že za mnou tam přišli dva bezdomovci, ženská se tam rozvalila na schůdek a chlap si šel ulevit do jednoho rohu. A že tam toho měl.



















čtvrtek 28. listopadu 2013

Střelecký ostrov

Včerejší slunečné počasí lákalo k nějakému výletu, tak jsem alespoň před cestou na rehabku bafla foťák s tím, že se půjdu podívat na Střelecký ostrov. Všechny stromy už jsou holé, ale i tak bylo na co se dívat.
Je tu všude spousta laviček, hřiště pro malé i větší děti, takže tu v teplém počasí bude určitě živo.
Mně ale vyhovovalo, že jsem téměř nikoho nepotkala...jen pár dělníků, kteří nakládali shrabané listí a odnášeli nahoru na most na korbu auta a tři "mládežníky", kteří se předváděli na lanové prolézačce určené tak do deseti let. Pozoroval je nějaký pán co tu nejspíš hlídal a jak jsem koukala, už k nim mazal.
Výtah jsem nevyužila, raději jsem šla po schodech




























středa 27. listopadu 2013

Útesy a hlubočepské jezírko

Na prochajdu k útesům jsem se vydala vloni někdy touto dobou. Prokopské údolí mám procourané křížem krážem, ale čas od času ještě najdu místo, kde jsem nebyla.
A právě na této procházce jsem objevila cestu, kde je připomínka na Jaroslava Foglara...kousek jsem prošla, ale pak se vrátila, protože cesta pokračovala vzhůru na Barrandov a tam já nechtěla. Chtěla jsem vidět pražské útesy, okolo kterých jezdí motoráček na Zličín.
Zastavila jsem se i u pohádkového jezírka v Hlubočepích...žije tam handicapovaný pár labutí....i když to nevím přesně, když jsem tam letos byla, byla tam labuť jen jedna.
Ještě projít pod mostem....pražským Semeringem na autobus a hurá domů.














vstup do jeskyně




k hlubočepskému jezírku jsme pokaždé chodili po silnici a u cedule odbočili vlevo. Byla to taková krátká, obyčejná cestička. Tentokrát jsem zahlédla lidi, jak v zatáčce jdou doleva. Šla jsem tedy za nimi a naskytla se mi parádní podívaná. Cestička vedla mezi strmými skalami a někde tam vepředu se objevilo jezírko.



















k této skále vás dovede ulice Pod útesy